Trvalý pracovní poměr a živnost jsou jedněmi z nejpopulárnějších forem pracovního vztahu. Liší se na základě několika aspektů, včetně daňových a odvodových podmínek. Přečtěte si více o tom, jak se liší výpočet čisté mzdy pro oba pracovní poměry.
Hlavní pracovní poměr (HPP)
V případě hlavního pracovního poměru se o všechny odvody a daně stará zaměstnavatel. Ve smlouvě je většinou uvedena výše měsíční nebo hodinové hrubé mzdy a na účet každý měsíc dostáváme až čistou mzdu – částku, která vznikne po přičtení případných příplatků do hrubé mzdy a následném odečtení všech odvodů.
Sociální a zdravotní odvody
Hlavní pracovní poměr přináší jistotu, že všechny odvody budou řádně zaplaceny na základě aktuální sazby. Na sociální zabezpečení se z našeho vyměřovacího základu odečítá 6,5 % a na zdravotní 4,5 %. Vyměřovacím základem je v tomto případě naše hrubá mzda.
Kromě těchto procent určitou částku odvádí i zaměstnavatel z vlastního rozpočtu. Právě proto známe pojem superhrubá mzda - kolik skutečně stojíme zaměstnavatele (hrubá mzda + odvody ze strany zaměstnavatele). Zaměstnavatel za nás zaplatí navíc 25 % naší hrubé mzdy sociální pojišťovně a 9 % zdravotní pojišťovně.
Daň z příjmu
Pro trvalý pracovní poměr je daň z příjmu fixně stanovena zákoníkem práce. To, jaké procento z hrubé mzdy se nám odečte, závisí na našem daňovém základu (rozdíl mezi našimi ročními zdanitelnými příjmy a výdaji).
Daňový základ pro zaměstnance tedy můžeme vypočítat jako: měsíční hrubý plat * 12 - roční nezdanitelná část základu daně - měsíční odvody * 12.
Roční nezdanitelná část – sleva na poplatníka pro období 1.1.2022 - 31.12.2022 představuje 30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč). Základ daně lze snížit i o nezdanitelné části na manželku nebo manžela, důchodové spoření nebo o daňový bonus na dítě. Dají se uplatnit aj slevy na studenta, držitele průkazu ZTP/P nebo sleva na invaliditu.
Pokud náš měsíčný základ daně nepřesahuje 4 násobek průměrné mzdy (155 644 Kč), je naší sazbou daně 15 %. V opačném případě rozdělíme náš daňový základ na dvě části: jedna část bude 155 644 Kč, ze které zaplatíme 15 % a druhou částí bude zbytek, ze kterého zaplatíme 23 %.
Daňový základ | 100000 Kč | 200000 Kč |
Daň z příjmu | 15000 Kč (15% z 100000) | 23346,6 Kč (15 % z 155 644) + 10201,88 Kč (23 % z 44,356) = 33548,48 Kč |
Příklad z praxe
Řekněme, že jsme zaměstnáni na trvalý pracovní poměr a náš hrubý měsíční plat je 50 000 Kč.
V případě trvalého pracovního poměru se nám 3 250 (6,5 %) odečte na sociální pojištění, 2 250 Kč (4,5 %) na zdravotní a 7 500 Kč (15 % ze zbytku) se odečte jako daň příjmů. Pokud se výše mzdy a odvodů během roku nezmění, tak naším základem daně je: (50 000 * 12) - 30 840 - (3 250 * 12 + 2 250 * 12 + 7 500 * 12) = 413,160 Kč. To je nižší než 1 867 728 Kč (155 644 Kč * 12), proto daňové odvody budou činit 15%.
| Zaměstnanec | Zaměstnavatel |
Hrubá mzda zaměstnance | 50 000 Kč | |
Zdravotní pojištění | 2 250 Kč | 4 500 Kč |
Sociální pojištění | 3 250 Kč | 12 400 Kč |
Daň z příjmu | 7 500 Kč ( po odpočítaní daňové slevy 4 930 Kč) | |
Celkově odvody | 10 430 Kč | 16 900 Kč |
Čistá mzda zaměstnance | 39 570 Kč | |
Superhrubá mzda (kolik skutečně stojíme zaměstnavatele) | | 66 900 Kč |
Živnost (OSVČ)
V případě živnosti se o všechny odvody staráme my. Odvíjejí se od našeho základu daně, a ten, na rozdíl od zaměstnanců na HPP, umíme výrazně snížit na základě paušálních nebo skutečných výdajů.
Skutečné výdaje představují reálné množství peněz, které jsme utratili na předměty nebo aktivity v rámci podnikání. Jsou zaznamenávány v daňové evidenci. Paušální jsou výdaje procentem z příjmů. Výše paušálních odpočtů se liší s ohledem na obor podnikání. Je to 80 % pro řemeslné činnosti, zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství a 60 % pro ostatní volné, vázané a koncesované živnosti. Výdajové paušály jsou nejvýhodnější a nejjednodušší forma „prokazování“ výdajů, pokud naše skutečné výdaje nejsou vyšší.
Základ daně snížený na základě výdajů nazýváme dílčím.
Práce na živnost vyžaduje vedení účetnictví a daňové evidence, to však není vůbec problém, pokud si umíme najít šikovnou účetní. Ve výsledku mohou být odvody pro živnostníka výrazně nižší než pro zaměstnance.
Sociální a zdravotní odvody
Stejně jako u trvalého pracovního poměru se odvody počítají na základě vyměřovacího základu. Nemůže to však být hrubá mzda, protože živnostník nemá uzavřenou pracovní smlouvu a můžeme mít během roku uzavřeno několik různých obchodních smluv s různými zaměstnavateli.
Roční vyměřovací základ pro živnostníka se vypočítá jako 50 % jeho částkového základu.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Pokud je náš vyměřovací základ nižší než tato částka, tak platíme jen minimální odvody (od ledna 2022 je minimální měsíční záloha na sociální pojištění je 2841 Kč a na zdravotní pojištění je 2627 Kč), v opačném případě platíme z našeho vyměřovacího základu pojistné ve výší 29,2 % na sociální pojištění a 13,5 % na zdravotní.
Měsíční vyměřovací základ | 10 000 Kč | 30 000 Kč |
Odvody na sociální pojištění | 2841 Kč | 8,760 Kč |
Odvody na zdravotní pojištění | 2627 Kč | 4,050 Kč |
Co když je to náš první rok v podnikání? Odvody platíme hned od začátku podnikání a vzhledem k tomu, že jsme letos ještě nepodnikali, tak platíme pouze minimální částku.
Daň z příjmu
Výše daně z příjmu se odvíjí od daňového základu. Jak jsme již zmínili, živnostníci si umí tento základ výrazně snížit uplatněním paušálních nebo skutečných výdajů.
Daňový základ pro živnostníka tedy můžeme vypočítat jako: roční příjem – roční paušální (60%) nebo skutečné výdaje – roční nezdanitelná část základu daně – roční odvody.
Roční nezdanitelná část – sleva na poplatníka pro období 1.1.2022 - 31.12.2022 představuje 30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč). Základ daně lze snížit i o nezdanitelné části na manželku nebo manžela, důchodové spoření nebo o daňový bonus na dítě. Dají se uplatnit aj slevy na studenta, držitele průkazu ZTP/P nebo sleva na invaliditu. Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti. V tomto případě, když se dostanete do záporu, vychází vám tzn. daňový bonus.
Sazbou daně z příjmu fyzických osob je pak obecně 15% z daňového základu. Výjimkou je nadprůměrná mzda, kdy se na část příjmu, která překročí čtyřnásobek průměrné mzdy (měsíční vyměřovací základ větší než 155 644 Kč; ), uplatňuje sazba daně 23 %.
Co když je to náš první rok v podnikání? Daň z příjmu se v tomto případě platí najednou a to až po podání daňového přiznání. Zálohy na daň během prvního roku jako SZČO platit nemusíme, ale je dobře si každý měsíc odkládat, aby nás pak výsledná částka nepřekvapila.
Příklad z praxe
Pokud jsme živnostníky, tak se musíme dívat na celkový loňský příjem. Řekněme, že každý měsíc jsme vydělávali 50 000 Kč a uplatňovali paušální výdaje 60 %.
Potom za předchozí rok je náš příjem 600 000 Kč a dílčí základ daně je po odečtení paušálních výdajů 240 000 Kč. Z dílčího základu vypočítáme 50% a vydělíme počtem měsíců a dostaneme částku 10 000 Kč. Toto je náš vyměřovací základ, který je menší než ten minimální, proto platíme pouze minimální odvody. Vzhledem k tomu, že měsíčný základ daně po odečtení nezdanitelné části a odvodů je 11 962 Kč, platíme z něj daň 15 %, což činí 1 794,3 Kč.
Měsíční příjem za min. rok | 50 000 Kč |
Úhrn zdanitelných příjmů z podnikání za min. rok | 600 000 Kč |
Dílčí základ daně (při paušálních výdajích) | 240 000 Kč |
Celkové odvody zdravotní pojišťovně za min. rok | 31 524 Kč |
Celkové odvody sociální pojišťovně za min. rok | 34 092 Kč |
Měsíční vyměřovací základ | 10 000 Kč |
Sociální pojištění | 2841 Kč |
Zdravotní pojištění | 2627 Kč |
Daň z příjmu (měsíčný základ dane = 11 962 Kč) | 1 794,3 Kč |
Kolik nám zbude | 42 737,7 Kč |