Trend 4-denního pracovního týdne válcuje statistiky a v Česku i na Slovensku neustále roste počet firem, které tuto inovativní verzi pracovní doby zavádějí mezi své zaměstnance. Jak se jim tento přístup osvědčil? Nové zprávy se nesou v pozitivním duchu.

Koncept 4-denního pracovního týdne je poměrně jednoduchý – zaměstnanci pracují o den méně a přitom jim na účet chodí výplata ve stejné výši, jako v případě kdy by pracovali klasických 5 dní. Někdo by řekl, že to může být pro firmy nevýhodné, faktem však je, že kratší pracovní týden na efektivitě a celkových měsíčních výsledcích neubírá. Je tomu spíše naopak.

Kolikrát se už stalo, že jsme přišli v pondělí do práce zcela demotivovaní z toho, že jsme o víkendu neměli prostor stihnout všechno co jsme chtěli ao kolik lépe se nám pracuje, když víme, že náš zdlouhavý týden se zkrátí státním svátkem. Lidé, kteří pracují od pondělí do pátku mají obecně tendenci ztratit motivaci a chuť do práce již po třetím pracovním dni, takže si umíme živě představit, jak rapidně klesá efektivita k pátku. Kratší pracovní týden a delší víkendy by mohly zlepšit kvalitu života lidí, kteří by si tak uměli najít více času na své zájmy, rodinu, zdraví a alespoň zčásti by se zbavili stresu. Navíc by to mohlo přispět ke zlepšení ekologické situace vzhledem k tomu, že nebude nutné tolikrát cestovat do práce.

Množství rozvinutých zemí, jako je například Nový Zeland, Island, Španělsko nebo Finsko, už 4-denní pracovní týden vnímá jako běžnou věc. Iniciativa změny vznikla v období COVIDU, kdy lidé měli větší prostor reflektovat na to, jak práce ovlivňuje jejich psychické zdraví. Spojené arabské emiráty zkrátily svůj oficiální pracovní týden na 4 dny již začátkem roku 2022 s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a produktivitu. Ze stejného důvodu se ke trendu přidalo i Japonsko, které se snaží trochu zvolnit svou vorkoholistickou kulturu.

Mnohé země začínají zkušebními obdobími a nejnovější statistiky putují z Velké Británie, kde se v červnu minulého roku do trendu pustilo 61 organizací z různých odvětví. Zaměstnancům se o pětinu zkrátila pracovní doba, ale plat se nezměnil. Experiment běžel půl roku a nyní se můžeme konečně podívat na výsledky. Až 71 % ze všech zúčastněných zaměstnanců uvedlo, že pociťovali nižší úroveň stresu a pocit „vyhoření“ mívali mnohem méně. Mnohem lépe se takto zaměstnancům kombinoval s prací i osobní život – přes 60 % uvedlo, že se jim mnohem více dařilo najít si čas na sebe, na své zdraví a také společenský život a vztahy. Změna v pracovním rozvrhu nebyla pouze benefitem pro zaměstnance. Zúčastněným společnostem se to zalíbilo natolik, že se až 92 % z nich rozhodlo s trendem pokračovat. A nebylo to jen tak - společnosti uvedly, že došlo k až 65% poklesu dnů pracovní neschopnosti, 57% poklesu bezdůvodných výpovědí od zaměstnanců a jejich příjmy se v průměru navýšily o 1,4 procenta.

„Když mají lidé den volna navíc, vytváří to lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, díky čemuž jsou lidé šťastnější a méně vystresovaní,“ říká CEO digitální marketingové agentury Trio Media, jedné ze zúčastněných firem, Claire Daniels. "A šťastnější lidé dosahují lepších výsledků v práci."

Samozřejmě, zkrácený pracovní týden není řešením pro úplně všechna odvětví. Problém hlavně nastává u služeb, které musí být dostupné stále a firmách orientovaných na zákazníky. Alison Dunn, ředitelka poradenské linky Citizens Advice uvedla: „Nejrušnější dny v kontaktním centru jsou obvykle pondělky a pátky, což znamená, že si zaměstnanci nemohou vzít volno v okolí víkendu. Den volna pak vychází na střed pracovního týdne, což pak ztrácí svoji pointu a efektivitu.“

V Česku i na Slovensku se trendu kratšího pracovního týdne chytá stále více firem. České společnosti si pochvalují experimentální přístup k počtu pracovních dnů. Příkladem je společnost SAB Finance, která využívá 4-denní pracovní týden již od začátku loňského roku: „Víme, že lidé dávají firmě dlouhodobě maximum a chtěli jsme jim to vykompenzovat, aby měli čas i na své blízké a rodinu. Ztrátu efektivity za firmu nevidím, spíše naopak,“ popisuje výsledky experimentu personalistka Denisa Hábrová. "Lidé mají výborné výsledky a jsou mnohem spokojenější než dříve."