Pracovat jen 4 dny a mít prodloužený víkend každý týden? Trend čtyřdenního pracovního týdne je ve světě stále populárnější praxí. Přečtěte si více o tom, jak to přesně funguje.

Pandemie nám do životů přinesla mnoho změn, ale také spoustu nových nápadů a inovací. Trend 4-denního pracovního týdne vznikl jako nápad ve Velké Británii, aktuálně se pyšní velkým úspěchem v mnoha vyspělých zemích jako je Švédsko nebo Dánsko a popularitu získává i na Slovensku. Tento moderní přístup si pochvalují mnozí zaměstnanci, vše nasvědčuje tomu, že by se mohl ujmout ve světě, a tak odstartovat novou éru efektivnější pracovní doby.

Jak to funguje

Pohled na práci se za poslední roky výrazně změnil. Mnoho lidí bylo vzhledem k pandemii nuceno pracovat z domova, a tak získali lepší představu o tom, jak si manažovat čas tak, aby byl využit co nejefektivněji. Tak vznikl nápad 4-denního pracovního týdne, kdy máme až třídenní víkendy a do práce chodíme jen 4 dny.

Pracujeme o den méně, ale dostaneme na účet stále stejnou výplatu? Odpověď je ano. Odborníci tvrdí, že u tohoto konceptu je efektivita práce stále stejná, ne-li vyšší, proto není důvod snižovat mzdu. Jedná se o to, že počet odpracovaných hodin na týden se sice může, ale vůbec nemusí snižovat. Hodiny, které bychom odpracovali během pátého dne se rozdělí a přičítají ke zbývajícím čtyřem pracovním dnům. Takto denně strávíme v práci o něco více času, ale ve výsledku budeme mít volný pracovní den navíc a výplata se nám nesníží.

Není přesně určeno, který ze dnů je volný. Většina firem to řeší tak, že jmenuje volno na konkrétní den, nejčastěji na pondělí nebo pátek, aby nám vznikl prodloužený víkend. Samozřejmě jsou i případy, kdy je volno v jiný pracovní den nebo si jej zaměstnanci umí vybrat sami. Taková volnost však vyžaduje dobrou koordinaci ze strany firmy, protože musí mít přehled v tom, kdy je kdo v práci. Zaváží to zejména při komunikaci nebo spolupráci s jinými firmami, které takový režim nemají zaveden nebo jej mají nastaven jinak.

Nepřehlédnutelné výhody

Zkrácený pracovní týden nám přináší hned několik významných plusů pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.

Zaměstnanci získávají více kvalitního volného času, který mohou věnovat sobě, svým zájmům a blízkým lidem. Většina lidí je běžně po návratu z práce unavených a nemají chuť zbytek dne věnovat jiným aktivitám, často ho stejně stráví díváním do smartfonu nebo televizoru. Pokud pracují jen 4 dny v týdnu, tak sice budou denně v práci o něco déle, ale vzniká jim celý volný den navíc, který umí pořádně rozplánovat. Dochází k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem – 3 dny už je dostatek času na cestování, koníčky, vzdělávání a jiné aktivity. Co je ještě lepší, toto vzniklé volno je v pracovní den, proto máme prostor pro vybavení věci, které nelze vyřešit o víkendu: můžeme jít na úřad, k lékaři nebo vyřizovat dokumenty. Někdo si může najít i další zaměstnání, jemuž by se v tento den věnoval.

Se spokojenými zaměstnanci jde ruku v ruce i lepší pracovní výkon. Snižuje se úroveň vyhoření na pracovišti, zaměstnanci mají větší chuť do práce a také větší motivaci stihnout toho více za kratší dobu, aby se o víkendu nemuseli nad ničím zamýšlet. Pracovní doba je tak efektivněji využívána a zaměstnavatelé jsou spokojenější s výsledky.

Druhá strana mince

Není to samozřejmě jen růžové. S každou větší změnou na pracovišti přicházejí i určitá negativa a vzhledem k odklonu od tak často používané normy může vznikat chaos.

Někteří zaměstnanci komentují, že u nich zkrácená pracovní doba vyvolává stres, hlavně když mají zadané týdenní úkoly, a takto to musí stihnout za kratší počet dní. Ano, počet hodin je stále stejný, ale někdy nám pomůže se na nějaký úkol vyspat a pak ji řešit až na další den s čistou hlavou. Většinou se nakonec vždy dá nalézt nějaké řešení časového omezení a může být dokonce optimálnější než to původní, ale trvá to určitou dobu, než se všichni přizpůsobí.

Dalším faktem je to, že 4denní pracovní doba není vhodnou pro úplně všechna odvětví. Například povolání, která musí být na pracovišti ad hoc, jako například zdravotníci, hasiči nebo policisté, by v takovém režimu nemohla fungovat. Zároveň mnoho firem potřebuje být na trhu minimálně těch 5 dní v týdnu, a tím pádem by museli zaměstnat další lidi navíc na vykrytí vzniklého volna. Problém může vzniknout i při komunikaci nebo spolupráci s jinými firmami, když mají odlišně nastavený režim.

4-denní pracovní týden na Slovensku

Trend 4-denního pracovního týdne neobešel ani Slovensko. Stále více firem zvolilo tento přístup, aby přispěly ke zefektivnění pracovní doby a větší pohodě zaměstnanců.

Úplně prvním průkopníkem v této oblasti byla pojišťovna NN, která v průběhu posledních let experimentovala s možností takového pracovního režimu. Svým zaměstnancům nabízí na výběr ze dvou variant: buď klasický 5-denní pracovní týden, kdy je pracovní doba 7,75 hodin denně nebo 4-denní, kdy se denně pracuje 9,7 hodin. Takový přístup je vítán – druhou možnost by si zvolilo více než 70% zaměstnanců, zkrácený pracovní týden považují za dobrou změnu.

V současnosti 4-denní pracovní režim, vzhledem k jeho efektivitě, zavádí stále více firem z různých odvětví. Představuje kreativní řešení toho, jak pracovat méně dní v týdnu s ohledem na to, že na Slovensku se zkrácení týdenní pracovní doby na 32-hodinovou v blízké budoucnosti neplánuje.